Před dvaceti šesti lety se po senzační sezóně stal Bob Moore na stroji Yamaha mistrem světa v motokrosu v kategorii do 125 ccm. Do současnosti zůstává posledním americkým vítězem v mistrovství světa FIM v motokrosu a je jedním z nejuznávanějších mistrů tohoto sportu.
Moore pocházející z Kalifornie zažíval hned od začátku své kariéry obrovské úspěchy na americké superkrosové scéně. V pouhých 18 letech získal Moore svůj první titul hned ve své první sezóně v roce 1985, když vyhrál superkrosové mistrovství AMA 125 v západní oblasti. Potom se vydal na cestu přes Atlantik do Evropy, aby uskutečnil svůj sen o účasti v mistrovství světa FIM v motokrosu.
Ani to mu ale nestačilo. Moore se rozhodl, že udělá všechno pro to, aby se stal mistrem světa. Nechtěl se vrátit domů, dokud si tenhle sen nesplní.
Talent Moorea, který jezdil ve třídě do 125 ccm mistrovství světa v motokrosu hlavně na soukromých motocyklech, nezůstal bez povšimnutí. Ve svých prvních třech sezónách se Američan stále držel na špici startovního pole – držel se v první desítce mistrovství před průlomovou sezónou roku 1989, kdy získal v celkovém hodnocení čtvrté místo.
V roce 1990, kdy porazil takové borce jako Stefan Everts, vybojoval Moore ve třídě do 125 ccm mistrovství světa druhé místo. V následujícím roce se přiblížil nejvyšší příčce nejblíž, protože na Belgičana, který se stal nejúspěšnějším motokrosovým jezdcem mistrovství světa, ztrácel jen devět bodů.
Před sezónou roku 1992 angažovala Moorea společnost Yamaha, která ho nasadila do mistrovství světa v motokrosu do 250 ccm. Přestože to byla jeho první účast v téhle třídě, vybojoval si Američan další druhé místo – tentokrát za Donnym Schmitem, kolegou ze stáje Yamaha. Společně tak pro tým získali pohár konstruktérů.